Upútaný elektrolet =1=

Upoutaný elektrolet




Nasledujúce riadky pochádzajú od pána Václava Davida a boli uverejnené v novembrovom čísle MHM 1999. Dúfam, že ani vydavateľ, ani autor sa na mňa za zverejnenie na internete nebudú hnevať, ale zaujal ma a tak som sa ho rozhodol zverejniť aj s pár vlastnými poznámkami.


K pôvodnému článku uvediem iba spresnenie


V kategórii upútaných akrobatických modelov je pracovný čas sedem minút, nie štyri. Autor mal pravdepodobne na mysli kategóriu UŠ. No a jeho slová z úvodu článku o stagnácii upútaných modelov.... Nie je celkom pravda, že táto kategória stagnuje, ide iba o prechodný jav ovplyvnený skôr módou a momentálnymi trendmi klasické modelárske kategórie prehliadať. Áno, je pravda, že RC modely sú masovejšie, ale aj trieda upútaných modelov je stále živá a mnohé technologické prvky moderných materiálov a postupov prešli medzi RC modely práve od upútaných modelárov. Ale to je relatívne, pretože modelárske kategórie sa navzájom inšpirujú.


Podobný projekt upútaného modelu je už rozpracovaný na Slovensku. Ide o model kategórie F2B, pohonná jednotka bude trojfázový motor a model je konštruovaný z modernejších materiálov.


Václav David

Při náhodné debatě, jaký pokrok za posledních pár let udělal elektrolet a jaké možnosti otevřel ve všech letecko - modelářských kategoriích, došla #345;eč na, i v této oblasti stagnující upoutané modely. Trochu mne to zamrzelo, protože hezky vyvedený upoutaný aeroplán, ladně kreslící divácky atraktivní přemety, souvraty a osmičky ve svém nenáročném letovém prostoru, je podle mne dnes neprávem opomíjený způsob modelářského vyžití.

Nicméně, červíček zahlodal a to nejen ve mně, ale i u spřízněného LMK Třemošnice, kde s vedoucím p. Chládkem kluci a děvčata staví a létají téměř všechny kategorie, včetně upoutaných modelů - a zde je výsledek.

Model je postaven jako cvičný akrobat na motor MP-Jet 1 cm3 (nezapře spřízněnost s modelem PEGAS z řady plánků Modeláře), s kompletní palivovou instalací. Elektrolet SPEED 400 s vrtulí KAVAN 7 x 4 je uložen v loži, slepeném z 1,5 mm překližky, které je vsunuto a dvěma vruty přišroubováno do motorového prostoru místo motoru MP­Jet. Osa elektromotoru (stejně jako u spalovacího) je vyosena o 3 stupně z kruhu. Elektrická instalace, zrealizovaná LMK Třemošnice, sestává z baterie ze sedmi článků ROBBE 1 RSA 700 mAh, stažených pružnou izolepou, přilepených oboustrannou lepící páskou k spodní straně křídla, a z vypínače omezujícího chod motoru na zvolený počet minut. Od původně navrženého elektronického bylo nakonec upuštěno a byl instalován sice posmívaný, ale levný a bezchybně fungující „determalizátor" z mžikového vypínače ze starého průtokového ohřívače vody, staženého gumičkou, přepalovanou doutnákem. Při startu se vytáhne distanční kolíček - zapnuto, přepálení gumičky doutnákem - vypnuto. Na jedno nabití lze takto uskutečnit několik letů (délka soutěžního letu U-akrobata nesmí přesáhnout dobu čtyř minut, většinou stačí cca 3 min.).

Létání se uskutečnilo na parkovišti, na pláních u sečské přehrady. Vzhledem k možným problémům při prvním letu byla cenná 11 m dlouhá ocelová lanka o průměru 0,2 mm pro létání s MP-Jetem nahrazena stejně dlouhými pevnými (tahem přezkoušenými) nitěmi. Model se po asi 5 m rozběhu odlepil a rychlostí, odpovídající běžnému akrobatu, pokračoval v letu. Na řízení poslušně reagoval, ale jen do asi 35 stupňů. Pak už odmítal stoupat a propadal se do kruhu. Na všech pohybech se projevoval vliv neúměrného přírůstku hmotnosti o pohonné baterie, o akro­batických obratech bylo lze pouze snít.

Letové vlastnosti odpovídají bytelnému školnímu modelu, přistání však vyvolává pocity pilota plně naloženého bombardéru, kterému nefungoval odhoz pum.

Letovým vlastnostem by asi prospělo snížení plošného zatížení zvětšením plochy křídla, s případnou instalací vztlakových klapek. Problémem by zůstala rychlost - tu by bylo třeba zvýšit (štíhlejší profil, vhodnější vrtule) pro získání větší odstředivé síly ve vyšších letových hladinách. Větší vyosení motoru či směrovek hmotnost baterií už nepřekoná. Váhové poměry by asi příznivějším směrem posunul i větší model s výkonnějším motorem. Řešení napájením z centrálního zdroje izolovanými řídicími lanky je zřejmě nereálné, váha a odpor (aerodynamický i elektrický) lanek, schopných uspokojit apetit motoru, by byly neúnosné.

Co říci závěrem? - Každá kategorie chce svoje. Pro dobře létající upoutaný model to bude ještě dlouho správně seřízený spalovací motor a citlivé ruce pilota. Oboje se však lze snadno naučit právě na těchto modelech. Radost z řízeného letu i pochvalné reakce přihlížejících diváků nám budou odměnou.


V ďalšom článku od Igora Burgera sa dočítate o fungujúcom elektro upútancovi.







Pavol Barbarič

Copyright © Domovská stránka upútaných modelárov / Slovak CL Homepage
Všetky práva vyhradené

Publikované: 20.04. 2007 (1957 čitateľov)

[ Späť ]



Design layout by Stefan Nagtegaal and Steven Wittens.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potrebný k spracovaniu stránky 0.05 sekúnd